Vstupujete na stránky obsahující informace, které jsou určeny lékařům oprávněným předepisovat
humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in
vitro (dále jen „zdravotnický odborník“), a nikoliv široké (laické) veřejnosti či jiným skupinám
odborníků.
Potvrzením níže prohlašujete, že:
-
jste zdravotnickým odborníkem – lékařem oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické
prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro;
-
berete na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny široké (laické)
veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům podle předchozí definice, a to se všemi riziky a důsledky z
toho plynoucími pro širokou (laickou) veřejnost.
Pro případ, že nejste zdravotnickým odborníkem – lékařem oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky,
zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, pak kliknutím na odkaz „Potvrzuji,
že jsem lékařem“ potvrzujete, že jste seznámen s riziky, kterým se vystavujete v důsledku možného chybného
vyhodnocení informací, které jsou určeny odborníkům-lékařům, přičemž tato rizika zcela akceptujete. Tato
rizika zahrnují zejména možnost chybného vyhodnocení (interpretace) informací dále uvedených, chybného
posouzení vlastního zdravotního stavu, či možnost vzniku mylné preference ve vztahu k určitému humánnímu
léčivému přípravku, zdravotnickému prostředku nebo diagnostickému zdravotnickému prostředku in vitro,
neboť o vhodnosti případné léčby určitým humánním léčivým přípravkem, jehož výdej je vázán na lékařský
předpis, nebo určitých typů zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in
vitro),
rozhoduje vždy lékař po posouzení zdravotního stavu pacienta. Vhodnost užití humánního léčivého přípravku,
jehož výdej není vázán na lékařský předpis, nebo zdravotnických prostředků (resp. diagnostických
zdravotnických
prostředků in vitro) je vhodné předem zkonzultovat s lékařem či lékárníkem.
Reakce kolegia: 3
Psychické komorbidity jsou jsou u AD poměrně časté. Přinejmenším u dospělé populace je pozorovno vyšší skóre anxiety (HADS-A) (7.7 vs 5.6)
a vyšší skóre deprese (HADS-D) (6.0 vs 4.3). V meta-analýzách bylo zjištěno, že 1 z 5 pacientů s AD (20,1 %) trpí depresemi, zatímco v populaci bez AD je výskyt deprese 14,8 %. (Patel). Depresemi trpí častěji pacienti se středně těžkou až těžkou AD. Účinná systémová léčba AD závažných forem zlepšuje současně i příznaky deprese, což ukazuje na přímou souvislost s onemocněním (Silveberg JI). Podobné výsledky platí pro úzkostné stavy a sebevražedné myšlenky. V případě dokonaných sebevražd data nejsou jednotná (Davis, Dawn). Deprese byly zaznamenány jak u adolescentů, tak u dospělých s AD. Objevily se i zmínky o asociaci AD s poruchami chování, včetně ADHD, zejména v dětské populaci.
Samozřejmě narušené rodinné vztahy mohou napomáhat recidivám flare-up u pacientů a zcela jistě mohou ovlivnit i compliance při provádění terapeutických doporučení..
Není z kazuistiky jasné, zda se u pacientky indikovala pouze lokální terapie (antihistaminika?, jiné terapie včetně fototerapie?).
Nicméně aby byla terapie efektivní, musí i rodiče či blízké okolí kooperovat v zájmu zlepšení kožních změn u dítěte-
Návrh k vyšetření dětským psychologem, pokud by byl realizován po detailním poučení rodičů a s jejich souhlasem, by mohl přinést určitý posun.
Dobrý den, navazuji na slova pana docenta, ale protože je v dnešní době obtížné sehnat dětského psychologa a pokud je atopická dermatitida dítěte závažná, což asi ano dle Vašeho popisu, dítě by mohlo absolvovat kromě intenzivní lokální léčby alespoň krátkodobou fototerapii či pobyt u moře. Poté v případě neúspěchu léčby by byla splněna indikační kritéria pro biologickou léčbu (Dupilumab je dále hrazen dětským a dospívajícím pacientům od 6 let věku do dosažení 18 let s těžkou formou atopické dermatitidy, u kterých indikovaná maximalizovaná lokální terapie a dostupné vyšší typy léčby jako je fototerapie nebo balneoterapie nevedly ke kontrole onemocnění). Tato léčba by pak příznivě ovlivnila svědění, úzkosti, nespavost, a tak pomohla nejen pacientce, ale i zlepšit napětí v rodině....
Dobry den,
souhlasim s komentare od kolegu. Vetsinou pri prvni zmince o tom, ze je potreba se zamerit na psychiku, rodice reaguji negativne. Je potreba pri dalsi kontrole tema znovu otevrit, pripadne vysvetlit, ze atopicky ekzem je spojen s psychickymi problemy jak pise i pan prednosta Salavec a v ramci komplexni terapie atopicke dermatitidy muze byt potreba i navsteva psychologa.