Světový den astmatu 2026

Astma patří mezi nejčastější chronická neinfekční onemocnění a nadále představuje významnou příčinu morbidity i mortality. Světový den astmatu 2026, který připadá na 5. května, upozorňuje na přetrvávající nedostatky v dostupnosti účinné léčby.

Letošní téma GINA (The Global Initiative for Asthma) zní: Access to anti-inflammatory inhalers for everyone with asthma – still an urgent need. Důraz je kladen především na dostupnost inhalační léčby obsahující kortikosteroidy (IKS), které díky svému účinku na chronický zánět dýchacích cest a schopnosti snižovat riziko exacerbací i preventabilních úmrtí zůstávají základním pilířem terapie.

Protizánětlivá léčba jako základ kontroly astmatu

Současná doporučení GINA jednoznačně upřednostňují protizánětlivý přístup k léčbě. IKS by měly být součástí terapie u většiny pacientů s astmatem, včetně předškolních dětí. Preferovanou strategií je použití kombinovaných inhalátorů obsahujících IKS a rychle působící bronchodilatancia, které umožňují současnou kontrolu symptomů i prevenci exacerbací.

Tento přístup reflektuje patofyziologii onemocnění, kde kromě bronchospasmu hraje klíčovou roli perzistující zánět dýchacích cest. Bronchodilatace samotná proto není z dlouhodobého hlediska dostatečná.

Systémová kortikoterapie: účinnost versus kumulativní zátěž

U pacientů s těžkým astmatem zůstává i přes pokroky v léčbě systémová kortikoterapie významnou součástí terapeutického spektra. Její použití je často nezbytné při nedostatečné kontrole onemocnění nebo při zvládání exacerbací, nicméně je spojeno s významnou kumulativní zátěží.

Dlouhodobé či opakované podávání systémových kortikosteroidů je asociováno s celou řadou nežádoucích účinků, včetně metabolických komplikací, osteoporózy, kardiovaskulárního rizika či zvýšené susceptibility k infekcím. Klinicky relevantní je rovněž kumulativní efekt opakovaných krátkodobých léčebných kúr.

Při redukci nebo vysazování systémové kortikoterapie je nutné zohlednit riziko adrenální insuficience a detrakčního syndromu, což vyžaduje individualizovaný a pečlivě monitorovaný postup.

Inhalační kortikosteroidy mají výrazně příznivější bezpečnostní profil, jejich podávání však může být spojeno s lokálními nežádoucími účinky, jako je orofaryngeální kandidóza či dysfonie.

Biologická léčba a změna terapeutického paradigmatu

Biologická léčba představuje zásadní posun v managementu těžkého astmatu. U vhodně indikovaných pacientů umožňuje cílené ovlivnění klíčových imunologických drah a vede ke zlepšení kontroly onemocnění, snížení frekvence exacerbací a významné redukci potřeby systémových kortikosteroidů.

Jedná se zejména o monoklonální protilátky zaměřené proti:

• IgE (např. omalizumab),

• IL-5 / IL-5 receptoru (mepolizumab, benralizumab),

• IL-4/IL-13 (dupilumab).

V současnosti se tak jako integrální součást péče stále více prosazuje strategie aktivní redukce systémové kortikoterapie. Deeskalace léčby vyžaduje pečlivý výběr pacientů, zhodnocení fenotypu astmatu a pravidelné sledování klinické odpovědi na léčbu. Biologická léčba je indikována u vybraných pacientů a podávána ve specializovaných centrech.

Prevence a komplexní management onemocnění

Efektivní kontrola astmatu vyžaduje kromě farmakoterapie také důsledný nefarmakologický přístup. Zásadní je identifikace a eliminace spouštěčů, mezi které patří alergeny, infekce, znečištěné ovzduší či kouření.

Důležitou roli hraje také správná inhalační technika, adherence k léčbě a edukace pacienta, včetně schopnosti včas rozpoznat zhoršení onemocnění a adekvátně na něj reagovat.

Globální zátěž a nerovnosti v dostupnosti léčby

Astma postihuje na celém světě více než 260 milionů lidí a je spojeno s více než 450 000 úmrtími ročně, z nichž většině by bylo možné předejít. Až 96 % úmrtí se vyskytuje v zemích s nízkými a středními příjmy, kde je dostupnost inhalační léčby, zejména ICS, výrazně omezená.

Problematika dostupnosti však přetrvává i ve vysoce příjmových zemích, a to nejen u základní inhalační léčby, ale i v oblasti přístupu k moderním biologickým terapiím.

Závěr

World Asthma Day 2026 zdůrazňuje, že dostupnost protizánětlivé inhalační léčby zůstává klíčovým předpokladem efektivní kontroly astmatu. Inhalační kortikosteroidy představují základ terapie, zatímco biologická léčba rozšiřuje možnosti péče u pacientů s těžkým astmatem.

Současný management onemocnění tak směřuje nejen k dosažení kontroly symptomů, ale také k minimalizaci dlouhodobé léčebné zátěže, zejména prostřednictvím racionální redukce systémové kortikoterapie.

Zdroje:

https://www.euforea.org/patient-portal/asthma-symptoms/

https://ginasthma.org/world-asthma-day-2026/