Stručný přehled biologické léčby CHOPN: současný stav a výhled do budoucna

Přinášíme přehled současných klinických důkazů o využití biologik u chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Vzhledem k tomu, že historické snahy o inhibici tradičního neutrofilního (non-Th2) zánětu nepřinesly očekávaný efekt, je zřejmé, že se budoucí léčebné strategie musejí opírat o vysoce cílené, endotypově specifické přístupy. Nejspolehlivějším prediktorem účinnosti biologické léčby je hladina eozinofilů v krvi ≥ 300 buněk/μl.

Schválená biologika a léky ovlivňující dráhu interleukinů 4 a 13 (IL-4/13) a IL-5

Tato skupina léčiv představuje největší klinický průlom pro pacienty s častými exacerbacemi a eozinofilií.

• Dupilumab (anti-IL-4Rα): Ve studiích fáze 3 (BOREAS a NOTUS) snížil dupilumab výskyt exacerbací o 30–34 % a trvale zlepšil plicní funkce (FEV₁). Jako první biologikum pro eozinofilní CHOPN získal v roce 2024 schválení amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA).

• Mepolizumab (anti-IL-5): Po nejednoznačných výsledcích starších studií potvrdila studie MANTINEE u úzce selektované skupiny (BEC ≥ 300 buněk/μl) redukci exacerbací o 21 %. V roce 2025 byl mepolizumab rovněž schválen FDA.

• Benralizumab (anti-IL-5Rα): Na rozdíl od mepolizumabu benralizumab eozinofily téměř kompletně eliminuje, což v udržovací léčbě selhalo (zřejmě kvůli ztrátě přirozené obrany proti virům). Vykázal však slibné výsledky jako akutní záchranná („rescue“) terapie při exacerbacích (studie ABRA).

Cílení na iniciační alarminy (TSLP, IL-33, ST2)

Léčiva blokující alarminy vykazují variabilní výsledky a vyžadují striktní biomarkerovou stratifikaci:

• Tezepelumab (anti-TSLP): Prokázal masivní snížení exacerbací (o 83 %), ale pouze v úzké podskupině pacientů se současnou elevací obou biomarkerů: eozinofilů (≥ 150 buněk/μl) i frakčně exhalovaného oxidu dusnatého (FeNO; ≥ 25 ppb).

• Itepekimab (anti-IL-33): Slibný efekt naznačil výhradně u bývalých kuřáků (redukce exacerbací o 43 %).

• Astegolimab (anti-ST2): Ačkoliv se u tohoto přípravku předpokládal potenciál pro léčbu non-eozinofilní CHOPN (< 300 buněk/μl), rozsáhlá studie fáze 3 nedosáhla primárního cíle.

Závěr

Indikace biologik u CHOPN je dnes plně závislá na potvrzení eozinofilního endotypu (˃ 300 buněk/μl). Hlavním nevyřešeným problémem a výzvou do budoucna zůstává nalezení účinné terapie pro 60–80 % pacientů, kteří eozinofilním zánětem netrpí.

Zdroj:

Převzato a adaptováno z: Choi JY. Biologics in COPD: Current Status and Future Prospects. Tuberc Respir Dis (Seoul). 2026 Feb 9. doi: 10.4046/trd.2025.0180. Epub ahead of print. PMID: 41655993. Free access, text upraven.

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/41655993/