Připomeňte si s námi Světový den CHOPN 2025

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) představuje závažný celosvětový zdravotní problém s vysokou morbiditou i mortalitou ‑ v roce 2019 byla třetí nejčastější příčinou úmrtí a podle odhadů postihne do roku 2050 přibližně 646 milionů osob.^1,2

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) představuje závažný celosvětový zdravotní problém s vysokou morbiditou i mortalitou ‑ v roce 2019 byla třetí nejčastější příčinou úmrtí a podle odhadů postihne do roku 2050 přibližně 646 milionů osob.^1,2

Ve čtvrtek 20. listopadu 2025 připomíná Světový den CHOPN potřebu aktivního záchytu a prevence exacerbací u rizikových pacientů. Exacerbace akcelerují pokles plicních funkcí, zvyšují počet hospitalizací i mortalitu a jejich intervaly se s přibývajícími epizodami dále zkracují; proto je klíčové systematicky jim předcházet a časně je rozpoznávat v běžné péči.

Diagnostika CHOPN v každodenní praxi

Diagnostika má zůstat jednoduchá a důsledná: spirometricky potvrdit obstrukci (post‑BD FEV₁/FVC < 0,7) u symptomatického pacienta s rizikovými faktory a následně hodnotit příznaky a riziko exacerbací. Model GOLD (Global Initiative for Chronic Obstructive Lung Disease) 2023 (ABE) zdůrazňuje klinickou váhu exacerbací napříč úrovněmi symptomů a slouží jako praktické vodítko pro stratifikaci péče.

V každodenní praxi upřednostněte jasné priority: nefarmakologické pilíře (odvykání kouření, očkování, aktivní životní styl a edukace/self‑management včetně kontroly techniky inhalace) patří ke standardu napříč skupinami GOLD; dlouhodobě podávané perorální kortikosteroidy do udržovací léčby nepatří. Farmakologický základ tvoří bronchodilatace (LABA/LAMA) s možnou eskalací; krevní eozinofily jsou užitečným vodítkem pro to, kdy zvažovat přidání inhalačních kortikosteroidů a u skupiny E případně trojkombinaci, zejména při vyšších hodnotách eozinofilů (EOS) a navzdory přetrvávajícím exacerbacím.

Variabilita klinického obrazu a doporučení

Patofyziologická heterogenita (včetně zánětu typu 2) vysvětluje variabilitu klinického obrazu a odpovědi na léčbu; nadměrná aktivita interleukinu (IL) 4 a IL‑13 je spojena s hypersekrecí hlenu a zvýšené hodnoty eozinofilů korelují s vyšším rizikem těžkých exacerbací a hospitalizací. Prakticky to znamená vědomě pracovat s fenotypy/endotypy a integrovat EOS‑guided rozhodování do standardních kontrol.

Závěrem lze říci, že se vyplatí „soustředit se na to podstatné“ ‑ spirometricky ověřit diagnózu, stratifikovat podle klasifikace ABE, posílit nefarmakologickou léčbu, optimalizovat bronchodilataci a u častých exacerbátorů využít eozinofilní vodítka k racionálnímu přidání protizánětlivé složky. Tím nejvíce snížíme riziko dalších exacerbací a dlouhodobé zátěže CHOPN.

Zdroj:

1. Boers E, et al. Eur Respir J 2022;60(Suppl. 66):4608.
2. World Health Organization. Accessed 27July 2023. https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/chronic-obstructive-pulmonary-disease-(copd)