Nebojte se přihlásit! Své nastavení můžete kdykoliv později změnit.

Chcete-li vědět o nově publikovaných kazuistikách a dalších novinkách z Atopie-online-mezioborove.cz jako první, stačí z nabídky zvolit položku "Přihlásit".

Potřebujete čas na rozmyšlenou? Zvolte tlačítko „Později“ a my se vám připomeneme později.
Jsme skoro hotovi! Pokud se chcete přihlásit k odběru novinek, stačí už jen kliknout na „Povolit“.
» Z oboru » Nejnovější pokroky v patofyziologii atopické dermatitidy

Co se děje v oboru? Sledujte novinky.

Nepřehlédněte pravidelnou dávku aktualit v podobě článků, reportáží i přednášek.

Nejnovější pokroky v patofyziologii atopické dermatitidy

Odborné články
Nejnovější pokroky v patofyziologii atopické dermatitidy

Atopická dermatitida (AD) začíná obvykle v dětství a má různé projevy v závislosti na věku a etnické skupině. Patogeneze zahrnuje poruchu kožní bariéry, genetickou predispozici a vliv prostředí, jako jsou alergeny a chemikálie. Tento článek přináší nejnovější poznatky o patofyziologii AD.

Abstrakt k článku:

Atopická dermatitida (AD) je opakované chronické zánětlivé a svědivé kožní onemocnění, které postihuje až 20 % dětské populace a 10 % dospělé populace na celém světě. K nástupu onemocnění dochází obvykle v raném věku, a přestože jsou kardinální rysy onemocnění podobné ve všech věkových kategoriích, různé věkové skupiny a etnika vykazují odlišné klinické charakteristiky. Toto onemocnění představuje významnou zátěž ve všech oblastech kvality života souvisejících se zdravím, a to jak u dětí, tak u dospělých, a značné ekonomické náklady na úrovni jednotlivců i na úrovni jednotlivých států. Patofyziologie AD zahrnuje komplexní a mnohostrannou souhru mezi narušenou dysfunkční epidermální bariérou, genetickou predispozicí a faktory prostředí, jako jsou chemické a/nebo biologické škodliviny a alergeny, v kontextu dysregulované zkreslené imunitní odpovědi Th2 a Th17. Pokud jde o genetickou složku, mutace ztráty funkce kódující strukturální proteiny, jako je filagrin, základní epidermální protein, a nověji identifikované odchylky v epidermálním diferenciačním komplexu představují dobře známé determinanty vedoucí k poruše kožní bariéry u AD. V nedávné době usnadnily rozvoj AD epigenetické faktory, včetně dysbiotického kožního mikrobiomu a vlivu zevního expozomu v kombinaci s poruchami výživy. Pozoruhodná je zejména nedávno prozkoumaná síť interleukinu (IL)-31 zahrnující několik typů buněk, včetně makrofágů, bazofilů a generovaných cytokinů, které se podílejí na patogenezi svědění u AD. Odhalení specifických endotypů AD zdůrazňující zapojené molekulární patogenetické mechanismy klinicky relevantních fenotypů AD se ukázalo jako zásadní krok k cílené terapii pro personalizovanou léčbu pacientů s AD. Cílem tohoto přehledu je představit nejnovější poznatky týkající se multifaktoriálních a interaktivních patofyziologických mechanismů u AD.

Celý článek najdete ZDE.

Zdroj: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/38420827/


Sdílet