Hidradenitis suppurativa a atopická dermatitida: společné rysy zánětu typu 2 a zkušenost s dupilumabem

Atopická dermatitida (AD) a hidradenitis suppurativa (HS) jsou chronická zánětlivá kožní onemocnění s odlišnou patogenezí. Novější poznatky však naznačují možné společné mechanismy, zejména poruchu kožní bariéry a zapojení zánětu typu 2. Nově publikovaná kazuistika pacienta s oběma diagnózami ukazuje, že cílené ovlivnění signalizace interleukinů (IL) 4 a 13 může být spojeno se zmírněním projevů obou onemocnění.

Atopická dermatitida (AD) a hidradenitis suppurativa (HS) jsou chronická zánětlivá kožní onemocnění s odlišnou patogenezí. Novější poznatky však naznačují možné společné mechanismy, zejména poruchu kožní bariéry a zapojení zánětu typu 2. Nově publikovaná kazuistika pacienta s oběma diagnózami ukazuje, že cílené ovlivnění signalizace interleukinů (IL) 4 a 13 může být spojeno se zmírněním projevů obou onemocnění.

Metodika

Autoři popsali případ 29letého muže s dvouletou anamnézou hidradenitis suppurativa a současně diagnostikovanou středně těžkou až těžkou atopickou dermatitidou. Při vstupním vyšetření měl pacient folikulární fenotyp HS ve stadiu Hurley II a AD s hodnotou EASI (Eczema Area and Severity Index) 24,6. Předchozí lokální i systémová antibiotická terapie, kortikosteroidy a cyklosporin nepřinesly klinický efekt. Pacient zahájil léčbu dupilumabem v dávce 600 mg subkutánně, následovanou dávkou 300 mg podávanou každé dva týdny; prvních osm týdnů současně užíval perorální klindamycin.

Po 8 týdnech došlo k téměř úplnému ústupu projevů AD (EASI 2) a současně k výraznému zlepšení HS. Po 16 týdnech, již po ukončení léčby antibiotikem, byly projevy HS téměř kompletně zhojeny a AD dosáhla kompletní remise (EASI 0). Kontrola HS přetrvávala během 54 týdnů léčby, zatímco několik relapsů AD bylo úspěšně zvládnuto lokálními kortikosteroidy.

Závěr pro klinickou praxi

Kazuistika podporuje předpoklad, že atopická dermatitida a hidradenitis suppurativa mohou u některých pacientů sdílet patogenetické mechanismy související s poruchou kožní bariéry a zánětem typu 2. Dlouhodobá kontrola HS během inhibice signalizace IL-4/IL-13 může naznačovat existenci specifického fenotypu hidradenitis suppurativa, u něhož se zánět typu 2 uplatňuje výrazněji.

Výsledky je však nutné interpretovat obezřetně. Jde o kazuistiku jediného pacienta a v prvních osmi týdnech byla léčba kombinována s klindamycinem. Autoři proto zdůrazňují potřebu randomizovaných klinických studií u pacientů s hidradenitis suppurativa bez současné atopické dermatitidy, které by mohly ověřit skutečný terapeutický potenciál blokády IL-4/IL-13.

Zdroj:

Převzato a adaptováno z: Gori N, Ippoliti E, Antonelli F, et al. Hidradenitis suppurativa characterized by type 2-skewed inflammatory features when associated with atopic dermatitis: critical appraisal of a dupilumab-treated case report. Dermatol Rep 2026 [Epub Ahead of Print]. doi: 10.4081/dr.2026.10292. Free access (CC BY-NC), text upraven.

https://journals.pagepress.net/dr/article/view/10292