Atopická dermatitida začíná dříve, než se objeví první ekzém: nové poznatky o mikrobiomu, biomarkerech a časných rizikových faktorech

Atopická dermatitida v kojeneckém věku vzniká pravděpodobně mnohem dříve, než se objeví první klinické projevy onemocnění. Nový přehled publikovaný v Current Allergy and Asthma Reports ukazuje, že klíčovou roli v rozvoji atopické dermatitidy u dětí (infantile atopic dermatitis, IAD) hrají časné změny střevního a kožního mikrobiomu, složení mateřského mléka, expozice antibiotikům i environmentální faktory v prvních měsících života.

Autoři shrnují data naznačující, že některé imunologické a mikrobiální změny lze detekovat ještě před vznikem klinického ekzému. U dětí, které později rozvinuly atopickou dermatitidu, byly opakovaně popsány:

• vyšší hladiny biomarkerů TARC/CCL17, IL‑8, IL‑17A nebo IL‑22,
• snížená diverzita kožního mikrobiomu,
• časná kolonizace stafylokoky,
• změny v lipidovém složení epidermální bariéry.

Velká pozornost je věnována také střevnímu mikrobiomu. Kojenci s atopickou dermatitidou měli vyšší zastoupení bakterií rodu Clostridia, zatímco u zdravých dětí byly častěji přítomny Verrucomicrobia a Akkermansia muciniphila. Studie zároveň ukazují, že podávání probiotik matkám během gravidity a po porodu může snižovat riziko rozvoje atopické dermatitidy u dítěte.

Zajímavé jsou i nové poznatky o vlivu mateřského mléka. U matek dětí s atopickou dermatitidou byly nalezeny vyšší koncentrace kyseliny arachidonové a nižší hladiny kyseliny eikosapentaenové (EPA), kyseliny dokosahexaenové (DHA) a 18‑HEPE, tedy lipidů s protizánětlivým účinkem. Autoři upozorňují, že složení mateřského mléka může významně ovlivňovat vývoj střevního mikrobiomu i časnou imunitní odpověď dítěte.

Přehled dále potvrzuje význam environmentálních faktorů. Vyšší riziko atopické dermatitidy bylo spojeno s:

• narozením v podzimních a zimních měsících,
• nízkou teplotou,
• nízkou vlhkostí vzduchu,
• kratší délkou slunečního svitu.

Významným tématem je také časná antibiotická expozice. Podávání antibiotik během těhotenství i v prvních 90 dnech života bylo spojeno se zvýšeným rizikem rozvoje atopické dermatitidy, přičemž nejvyšší riziko bylo popsáno při expozici makrolidům a při podání antibiotik v prvním trimestru gravidity.

Článek zároveň ukazuje, že budoucnost prevence atopické dermatitidy může směřovat k:

• cílené modulaci mikrobiomu,
• identifikaci rizikových biomarkerů ještě před vznikem ekzému,
• individualizovaným preventivním intervencím v raném věku,
• novým nesteroidním terapeutickým přístupům zaměřeným na obnovu kožní bariéry a mikrobiální rovnováhy.

Zdroj:

Převzato a adaptováno z: McKay S, Li XM. Understanding Infantile Atopic Dermatitis: A Review of Environmental, Familial, Genetic and Microbial Influences. Curr Allergy Asthma Rep 2026;26:39. https://doi.org/10.1007/s11882-026-01272-7. Free access (CC BY 4.0), text upraven. https://doi.org/10.1007/s11882-026-01272-7