Vstupujete na stránky obsahující informace, které jsou určeny lékařům oprávněným předepisovat
humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in
vitro (dále jen „zdravotnický odborník“), a nikoliv široké (laické) veřejnosti či jiným skupinám
odborníků.
Potvrzením níže prohlašujete, že:
-
jste zdravotnickým odborníkem – lékařem oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické
prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro;
-
berete na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny široké (laické)
veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům podle předchozí definice, a to se všemi riziky a důsledky z
toho plynoucími pro širokou (laickou) veřejnost.
Pro případ, že nejste zdravotnickým odborníkem – lékařem oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky,
zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, pak kliknutím na odkaz „Potvrzuji,
že jsem lékařem“ potvrzujete, že jste seznámen s riziky, kterým se vystavujete v důsledku možného chybného
vyhodnocení informací, které jsou určeny odborníkům-lékařům, přičemž tato rizika zcela akceptujete. Tato
rizika zahrnují zejména možnost chybného vyhodnocení (interpretace) informací dále uvedených, chybného
posouzení vlastního zdravotního stavu, či možnost vzniku mylné preference ve vztahu k určitému humánnímu
léčivému přípravku, zdravotnickému prostředku nebo diagnostickému zdravotnickému prostředku in vitro,
neboť o vhodnosti případné léčby určitým humánním léčivým přípravkem, jehož výdej je vázán na lékařský
předpis, nebo určitých typů zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in
vitro),
rozhoduje vždy lékař po posouzení zdravotního stavu pacienta. Vhodnost užití humánního léčivého přípravku,
jehož výdej není vázán na lékařský předpis, nebo zdravotnických prostředků (resp. diagnostických
zdravotnických
prostředků in vitro) je vhodné předem zkonzultovat s lékařem či lékárníkem.
Reakce: 6
Dobrý den, pokud je nyní sinonazální symptomatologie hlavním problémem u pacienta, switch na dupilumab nejspíše bude mít efekt. U některých pacientů však může být o něco méně účinný na astma. Alternativou je ještě tezepelumab, má trochu širší pole záběru, ale s ním ještě nemáme na pracovišti klinické zkušenosti.
Závěr. Doporučuji switch na dupilumab.
Pěkný den, mohu jen doplnit, že zhoršení čichu může poukazovat na vyšší aktivitu zánětu a proto je switch z mého pohledu vhodný. Na prvním místě zvážit dupilumab, v případě vysokých hodnot eosinofilů v krvi tezepelumab. U obou léčiv lze přepokládat příznivý efekt na polypy i čich. V případě dupilumabu, pokud by se objevilo zhoršení projevů astmatu, pak vhodné ponechat dlouhodobě vyšší dávkování (300mg jednou za dva týdny).
Dobrý den, souhlasím s kolegy: při vysokých hladinách eozinofilů v krvi bych se klonil ke switchi na tezepelumab.
Dobrý den, naprosto souhlasím s kolegy. U pacientky s těžkým eosinofilním astmatem, která byla v minulosti léčena benralizulabem (patrně s efektem), musely hrát eosinofily důležitou roli v patogenezi onemocnění. Považoval bych tudíž za klíčové posoudit jejich historický vývoj. Pokud v minulosti byl sklon k hypereosinofilii, jistě bych preferoval tezepelumab. Dalším užitečným parametrem pro strategický switch terapie by krom zhodnocení chování eosinofilů v čase a posouzení komorbidit mohl být i vývoj FeNO a případně nález hlenových zátek na HRCT (nárůst obojího v čase by svědčil pro aktivní zapojení IL-13 do mechanismu choroby, favoruzuje společně dupilumab i tezepelumab, může částečně vysvětlit selhání benralizumabu a omalizumabu) a dále typ průlomových exacerbací (u léčby benralizumabem častěji neutrofilní, s nízkým FeNO a mnohdy spojené s infekcemi), je proto užitečné vyloučit i imunodeficit (v případě infekčních exacerbací by se dalo uvažovat i o switchi na mepolizumab). Souhrnně (pravděpodobně) 1. volba tezepelumab, 2. volba dupilumab s kontrolami eosinofilů (dávkování pro astma, tj. bez redukce po 24 týdnech, jak píše MUDr. Vodička), 3. volba mepolizumab při sklonu k infekcím.
Dobrý den, k doplnění předchozích názorů přidávám ještě možnost kombinace 2 monoklonálních protilátek.
Pokud není důvod ke změně z plicního pohledu (tj. dobrý efekt na kontrolu astmatu, nebyla naplněna tzv. stoping rules - tedy došlo ke rekudci SKS či těžkých exacrbací o 50 a více %) a v minulosti byla zaznamenána vyšší hladina periferní eosinofilie - je možnost podávat nadále benralizumab a při splnění podmínek úhrady dupilumabu z indikace CRSwNP tento lék přidat do medikace v dávkování zvyklém pro CRSwNP.
Pokud je ale efekt na astma jen částečný, jak píšete, je spíše namístě switch k dupilumabu či tezepelumabu.
Pro definitivní závěr bych potřeboval znát nejvyšší hladinu eosinofilie v krvi přednasazením benralizumabu (nad nebo pod 1500 bb/mcl krve), přesnější zhodnocení efektu léčby na těžké eosinofilní astma (počet těžkých exacerbací před nasazením a na léčbě, resp. dávku chronické systémové kortikoterapie, pokud byla) a ORL nález (včetně NPS, SNOT22). Jedná se ale spíše až o krajní variantu (4. nebo 5.) řešení této situace.
K výše uvedené diskuzi nemám co dodat, plně souhlasím.